Řád ochránců Boží vůle na Zemi

Slovo k probíhající době

Doba přípravná – od záře milosrdenství až k záři obrození (od 12. ledna do 25. března)

Bratři a sestry,

vkročili jsme do doby přípravné, která je nejen vyvrcholením našeho řádového roku, ale i nástupem do nového ročního běhu našeho řádového života. Je tedy nanejvýš vhodná a milostivá pro uskutečnění příznivých změn v našem žití, pro přípravu našeho nitra k jeho duchovní obrodě.

Tak jak se píše v Učení Pravdy (kap. Člověk a smysl jeho života), duchovní člověk měl být na věčnost v astrálu a jako duchovní bytost sloužit Bohu. Tím, že se vlastním rozhodnutím dostal do ráje a později do hrubohmotného těla, nesplnil své poslání, které původně měl. Avšak Bůh ve své nekonečné milosti nezavrhl tohoto duchovního člověka se svým doplňkem mezi bytosti zla, ale dal člověku, jako bytosti zbloudilé, stále ještě možnost vrátit se mezi bytosti dobra do své prapodstaty. Podmínky k tomuto návratu jsou samozřejmě mnohem těžší, nežli tomu bylo v ráji. Naše hmotné tělo nedovoluje naší božské Jiskře v nás se projevovat a člověk si sám navíc svými špatnými skutky zhoršuje tento stav. Proto ve světě existuje tolik náboženských organizací, aby člověka vedly k pochopení smyslu a cíle našeho životního putování. Aby se člověk svou svobodnou vůlí mohl snadněji rozhodnout a najít správnou cestu k návratu zpět.

Proto vznikl i Řád ochránců Boží vůle na Zemi. Nová náboženská organizace, která má přispět svým dílem v odvěkém boji mezi dobrem a zlem. Má vést k nalezení, obnovení a zpevnění víry v Boha, což je prvořadou podmínkou k dosažení spásy naší duše, a tím i návratu do své prapodstaty. Dosáhnout pravé víry v Boha však není snadné, stali jsme se bytostmi zbloudilými a je zcela na každém člověku, jak dlouho bude bloudit.

Částka Boha v nás „božská jiskra“, která je prapodstatou naší existence, nám dává impulsy dobra, a to neustále, jen člověk sám svojí vinou neslyší toto vnuknutí. Je příliš moc zatížený hmotnými světskými vlivy.

V Učení Pravdy (kap. Koloběh života) se zmiňuje o tom, že každý člověk obdrží třikrát za svého života vnuknutí o jsoucnosti Boha. Je-li člověk však příliš světsky založený a obklopený hmotným krunýřem, ten tato vnuknutí neuslyší nebo jim neuvěří. Pro takového člověka to znamená promarněný život a může po smrti jen doufat, že mu Bůh dá možnost znovuvtělením napravit svůj zmařený předešlý život.

Pobyt člověka na Zemi však není věčný, jako tomu bylo u duchovního člověka v astrálu. Ukončení možnosti návratu duší všech lidí na Zemi do své prapodstaty ukončí Poslední soud, kdy bude i zničena naše planeta. Proto i Řád vyzývá všechny lidi, aby se snažili co nejdříve splnit své poslání zde na Zemi a vymanili se tak ze zákona znovuzrozování.

Jak toho dosáhnout, o tom je často hovořeno a psáno v nesčetně mnoha spisech. Záleží však na každém člověku, co svou svobodnou vůlí přijme a jak se rozhodne. Jsou zde dvě cesty, dva směry – k dobru či ke zlu. Jiné cesty není a kdo bude kličkovat mezi dobrem a zlem, ten nemusí včas dojít.

Pokud se však člověk vybere řádovou cestu ke své spáse, je nutné, aby i po ní kráčel. To znamená vědomě, ochotně a s plným přesvědčením. K tomu je ovšem také zapotřebí v sobě mít upřímnou a opravdovou víru v Trojjediného Boha, našeho Stvořitele, z jehož vůle i Řád povstal. Z tohoto postoje pak mohou vzejít i správné myšlenky a skutky, které jsou v souladu se správnou životní cestou, a které člověka bezpečně dovedou zpět do své prapodstaty.